Pšenice obecná (triticum aestivum)

1. PŠENICE OBECNÁ

(Triticum aestivum)

2. Hospodářský význam pšenice obecné

Pšenice patří mezi nejdůležitější plodiny na světě.
K největším producentům patří Rusko, USA,
Kanada, Indie, Francie a Čína.
Pšeničná mouka se využívá v potravinářství při
pečení chleba a jiného sortimentu pečiva a
těstovin.
Dále se zrno zpracovává na kroupy a krupici.
Mlýnské odpady (otruby a krmné mouky) a zrno
jsou hodnotným glycidovým krmivem vhodným
pro drůbež a mladá hospodářská zvířata.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
2

3. Hospodářský význam pšenice obecné

Zrno se též využívá i jako průmyslová surovina k
výrobě lihu, škrobu a piva.
Sláma se využívá ke krmení, na podestýlku a
zaorávání.
V luskoobilných směskách se krmí na zeleno.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
3

4. Snímek 4

Hospodářský význam
pšenice obecné
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
4

5. Biologická charakteristika pšenice obecné

Jedná se o jednoletou rostlinu.
Je ozimého i jarního charakteru.
Většinou je samosprašná.
Pšenice odnožuje na podzim a částečně i na jaře.
V praxi se pěstuje především pšenice ozimá a méně
pšenice jarní.
Pšenice je vysoká 0,4–1,6 m.
Kořeny jsou slaběji vyvinuté.
List má jazýček a chlupatá ouška.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
5

6. Biologická charakteristika pšenice obecné

Květenstvím je
bezosinný nebo
osinatý klas.
Zrno je nahé,
vejčitého tvaru a s
rýhou.
Hmotnost tisíce semen
je v rozmezí 30–55 g.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
6

7. Snímek 7

Biologická charakteristika
pšenice obecné
Ouška
Jazýček
Obilka – plod
pšenice obecné
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
7

8. Snímek 8

Biologická charakteristika
pšenice obecné
Odnožující rostlina
pšenice obecné
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
8

9. Nároky na prostředí pšenice obecné

Pšenice je více náročná na podnebí a půdu.
Pěstuje se v nížinných a podhorských oblastech.
Pšenice je náročná na teplo.
Klíčí při teplotě 3-4 °C.
Pod sněhem vydrží i mrazy do -20 °C.
Pšenice je náchylnější na vymrzání.
Dále je náročná na vodu.
Optimální pH je 6–7,5.
Nejvhodnější předplodinou pro pšenici je řepka
ozimá, luskoviny, brambory.
K méně vhodným předplodinám patří obilniny.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
9

10. Výživa a hnojení pšenice ozimé

Pšenice ozimá je velmi náročná na zásobu živin
v půdě.
Organické hnojení
Na podzim lze hnojit chlévským hnojem nebo
kejdou 20 t/ha.
Minerální hnojení
Musíme vycházet ze skutečné potřeby pšenice v
daných klimatických a půdních podmínkách a
z rozborů půdy.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
10

11. Výživa a hnojení pšenice ozimé

Hnojení dusíkem
Dávky dusíku na 1 ha se pohybují v rozmezí od
40–120 kg.
Celková dávka se rozděluje na základní,
regenerační, produkční či pozdní přihnojování.
Základní hnojení dusíkem – je v dávce 0–40 kg/ha
a aplikace se provádí před setím na podzim.
Regenerační hnojení dusíkem – bývá v dávce 30–
40 kg/ha a provádí se na jaře po přezimování,
aplikuje se nejčastěji v ledcích.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
11

12. Výživa a hnojení pšenice ozimé

Hnojení dusíkem
Produkční hnojení dusíkem – provádí se 3
týdny po regeneračním v dávce 20–45 kg/ha.
Působí na tvorbu klasů a odnožování, nejčastěji
se aplikuje DAM 390, který se dá kombinovat s
pesticidy.
Pozdní přihnojování – dávka se pohybuje
kolem 30–45 kg/ha, působí na počet klasů a
počet zrn v klasu, aplikují se především
ledková hnojiva.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
12

13. Výživa a hnojení pšenice ozimé

Hnojení fosforem
Dávka fosforu se určuje podle zásoby v půdě.
Doporučená dávka je v rozmezí 20–40 kg/ha.
Aplikujeme v celé dávce na podzim před orbou.
Ke hnojení se používají většinou superfosfáty.
Hnojení draslíkem
Opět vycházíme z aktuální zásoby v půdě.
Doporučená dávka je v rozmezí 50–170 kg/ha.
Dávka se aplikuje celá najednou a na podzim před
orbou.
Jako hnojiva se používají draselné soli.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
13

14. Výživa a hnojení pšenice jarní

Pšenice jarní
Celková dávka dusíku se pohybuje v rozmezí
80–120 kg/ha a 1/2 až 2/3 se aplikuje před
setím a zbytek na konci odnožování.
Hnojení fosforem a draslíkem je shodné jako u
pšenice ozimé.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
14

15. Snímek 15

Fenologické fáze pšenice ozimé
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
15

16. Příprava půdy pro pšenici obecnou

Pšenice ozimá
Máme dva způsoby přípravy půdy:
a) Tradiční způsob přípravy půdy – nejprve
provedeme podmítku po předplodině, poté za 3
týdny ořeme a před setím smykujeme, vláčíme a
válíme.
b) Minimální zpracování půdy – můžeme buďto
provádět setí do hrubé brázdy pomocí secí
kombinace nebo udělat přímé setí do
nezpracované půdy pomocí speciálního stroje.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
16

17. Příprava půdy pro pšenici obecnou

Pšenice jarní
Na podzim provedeme orbu a zaorávku
fosforečných a draselných hnojiv a na jaře povrch
pole připravíme smykováním, vláčením a
aplikujeme dusíkatá hnojiva.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
17

18. Snímek 18

Příprava půdy pro pšenici obecnou
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
18

19. Snímek 19

Příprava půdy pro pšenici obecnou
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
19

20. Setí pšenice obecné

K setí používáme kvalitní, zdravé, uznané osivo a
mořené.
Termín setí pšenice ozimé je od 10. 9.–5. 10.
U pšenice jarní je to co nejdříve na jaře.
Šířka řádků se pohybuje kolem 12,5 cm.
Výsevek u pšenice ozimé činí 3–6 MKS/ha – cca
150–240 kg/ha.
U pšenice jarní je výsevek 4–6 MKS.
Hloubka setí 2–4 cm.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
20

21. Setí pšenice obecné

SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
21

22. Ošetřování porostu pšenice obecné

Pšenice ozimá
Na podzim po zasetí provedeme uválení
rýhovanými válci.
Zavlačování při použití moderních secích strojů
není nutné.
Proti plevelům použijeme herbicidy, buďto post
nebo preemergentní.
Po zakořenění rostlin provádíme vláčení plecími
branami.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
22

23. Ošetřování porostu pšenice obecné

Pšenice ozimá
Na jaře po přezimování provádíme převálení, dále
přihnojení a vláčení prutovými branami k
potlačení plevelů.
Dále provádíme vláčení přehoustlých porostů.
V jarním období již můžeme aplikovat herbicidy,
dále fungicidy a insekticidy.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
23

24. Ošetřování porostu pšenice obecné

Pšenice jarní
Po zasetí provádíme válení a zavlačování.
Další ošetřování je obdobné jako u pšenice ozimé.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
24

25. Sklizeň pšenice obecné

Pšenice ozimá dozrává v červenci až srpnu.
Pšenice jarní o 14 dnů později.
Pšenici sklízíme v plné zralosti přímou
kombajnovou sklizní.
Zrno po výmlatu vyčistíme a v případě vlhkosti
nad 15 % jí dosoušíme.
Výnos u pšenice ozimé je 3,5–6 t/ha a u pšenice
jarní je výnos za optimálních podmínek
srovnatelný.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
25

26. Snímek 26

Sklizeň pšenice obecné
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
26

27. Opakování

Stručně popište
biologickou
charakteristiku pšenice.
Jak se rozděluje celková
dávka dusíku?
Jaké mechanické
ošetřování se uplatňuje u
pšenice?
Popište, co vidíte na
obrázku.
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
27

28. Použité zdroje

Kuchtík, F., Procházka, I., Teksl, M., Valeš, J.:
Pěstování rostlin II. - Celostátní učebnice pro
střední zemědělské školy. Nakladatelství FEZ,
Třebíč, 1995
http://www.mendelu.cz
http://www.etext.czu.cz
http://www.biolib.cz
http://cs.wikipedia.org
SOŠS a SOU Kadaň
Obilniny - Pšenice obecná
28