Teorie regionálního rozvoje

1. Teorie regionálního rozvoje

Jiří Blažek, 2019

2.

• Obsah kurzu/sylabus – v zásadě chronologický
vývoj TRR
• Cíl přednášek – porozumění motivům hlavních
aktérů RR a pochopení mechanizmů RR
• Neexistuje univerzální teorie RR, v podstatě každá
teorie platí v některých případech a v jiných nikoli,
• relevance se však podstatně liší.
• Literatura:
• BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. (2011): Teorie regionálního
rozvoje (nástin, kritika, implikace), Karolinum,
Praha, str. 344.
• BLAŽEK, J. (2012): Regionální inovační systémy a
globální produkční sítě - dvojí optika na zdroje
konkurenceschopnosti v současném světě?, Geografie
2
117, č. 2, str. 209-233.

3. Cvičení - cíle

• 1) prohloubení přednášek a konfrontace s
výsledky aktuálních výzkumů
• 2) rozvoj měkkých dovedností, zejm.:
• - práce v týmu
• - prostor pro vyzkoušení si prezentovat
• - schopnost pokládat dotazy a reagovat na
ně

4. Cvičení - podmínky k zápočtu (1)

(1) Kritická analýza článku (nikoli obsah!)
Struktura:
1) zdůvodnění volby tématu autory,
2) jaké hypotézy byly formulovány a v kontextu jaké teorie,
3) metody a data,
4) výsledky,
5) závěr + Váš vlastní názor na článek
Vytvoření max. 5 členného týmu
Výběr teorie (RIS, GPN, klastry, příbuzná rozmanitost,
znalostní základny, trojitá šroubovice, NEG..)
• Nalezení nového (2017+) a zajímavého článku vycházejícího z
této teorie v odb. časopisech (konzultace!).
• Prezentace v ppt - i formální úroveň.
4

5. Podmínky k zápočtu (pokrač.)

• (2) Účast na cvičení dle studijního řádu (%)
• (3) Min. 50% z maximálního počtu bodů ze
zápočtového testu
• Požadavky ke zkoušce: TRR 2011,
přednášky, cvičení.
5

6. Proč teorie reg. rozvoje?

• Zájem o problematiku reg. rozvoje (RR) se zvyšuje:
• 1) snaha o identifikaci celkových tendencí RR – diferenciace
nebo nivelizace na jednotlivých řádovostních úrovních? (viz např.
Blažek, Netrdová, č.3/12 Geografie)
• 2) poznání aktérů, faktorů, procesů, mechanizmů RR
(např. role PZI pro RR)
• Další důvody v ČR: vnitřní příčiny (nezam., značné reg.
rozdíly, zájem někt. obcí, krajů o aktivní ovlivňování rozvoje
jejich území --- rozvojové a inovační strategie
• Vnější příčiny – globální změny v organizaci výroby, proto
též např. strategie inteligentní specializace, tvorba inovací
výrazně reg. koncentrována, evidentní pokles pozice států EU
na glob. úrovni x nárůst Asie a LA, „rozvojové země“ gapminder)
• ---- rychle se měnící ekonomická geografie světa (USA x6 Čína
auta, export, HDP)

7. Proč teorie RR? (shrnutí)

• TRR - snaha o vysvětlení příčin reg.
rozvoje, tj. více či méně ucelený systém
základních faktorů, aktérů, mechanizmů a
souvislostí regionálního rozvoje (poznávací
význam).
• TRR - základ pro koncipování adekvátní RP
i pro přípravu lok. a reg. rozvojových či
inovačních strategií (pragmatický důvod)

8.

• TRR v „moderním“ pojetí vytvářeny desítky let –
mnoho vývojových fází.
• TRR – jejich soubor je koncepčně hybridní, i
výchozí předpoklady protikladné—různé možnosti
klasifikace
• tradičně děleny do 2 skupin: 1) konvergenční teorie ,
tj. t. reg. rovnováhy 2) divergenční teorie, tj. t. reg.
nerovnováhy
• rozdílná váha diferenciačním vs. nivelizačním
mechanizmům (př.)
• Existují také epizodické TRR - předpokládající více
či méně pravidelné střídání prosperity a úpadku
8

9. A. Koncepční rozdíly teorií regionálního rozvoje

• Terminologie:
• Epistemologie (noetika, gnoseologie) - zkoumá lidské
poznání, jeho vznik, proces a předmět (obecný přístup
k poznávání reality), např. pozitivismus x hermeneutika
• Ontologie – věda o jsoucnu, bytí, tj. co je.
• normativní versus pozitivní přístupy
• TRR se liší řadou podstatných prvků.
• Někdy dichotomie, jindy „volba“ mezi více zákl.
možnostmi nebo principy.
• Nemusí se jednat o „volbu“ výlučnou, ale spíše o míru
preference určitého pohledu (např. většina teorií
obsahuje současně jak prvky induktivního, tak
deduktivního přístupu).
9

10.

• A. Markusen (MIT): dělení TRR dle epistemologie:
• induktivní (na základě pozorování jednotlivých
případů se vyvozují obecné závěry)
• a deduktivní – postup vyvozování od obecného k
jednotlivému na základě axiomů/tezí (obvykle
kombinace)
• Nebo na TRR zdůrazňující stranu poptávky versus
stranu nabídky (význ. hl. z hlediska vytváření
regulačních nástrojů, včetně koncepce regionální
politiky).
• dělení na teorie konvergenční a divergenční je
dosti hrubé a řadu nových TRR lze již obtížně
10
zařadit.

11. Př. „volby“ z více možností je použitý metodol. přístup.

Př. „volby“ z více možností je
použitý metodol. přístup.
• Nejvíce se prosadily tyto metodologické
směry:
• pozitivismus (např. lokalizační teorie),
• přístupy ovlivněné hermeneutikou (např.
teorie výrobních okrsků, teorie učících se
regionů),
• strukturalismus (např. regulační teorie),
• kritický realismus (např. teorie
prostorových děleb práce).
11

12.

• Jiným příkladem „volby“ z více možností, je ek.
směr, který představoval hl. inspirační zdroj.
• TRR – pak inspirované neoklasickým,
keynesiánským, neomarxistickým,
neoliberálním nebo institucionálním
směrem/přístupem
• zpravidla také vazba mezi zvoleným ek. směrem
a zvoleným metodol. přístupem, např.
• neokl. – pozitivizmus,
• marxismus – strukturalizmus,
• institucionalizmus – hermeneutika.
12

13.

• Některé další koncepční dichotomie lze různě
chápat : a)„komplexní – parciální“, „parciální“
TRR - díky omezení na vysvětlení vývoje 1
konkrétního regionu (např. teorie výrobních okrsků)
• b) nebo parciální - explanace založena na působení
jednoho či několika málo aktérů (např. velké firmy)
• c) nebo parciální - teorie nové ekonomické geografie
- parciálnost vyplývá z jejich úzkého
„ekonomistického“ pojetí aktérů a mechanismů RR
• d) nebo parciální – vysvětluje RR v jednom období
(teorie flex. specializace x regulační teorie)
• e) nebo parciální - „jen“ o rozpracování např.
prostorové dimenze již existujících teorií.
13

14.

• úzce souvisí s mírou originality dané teorie.
• 2 roviny hodnocení originality.
• 1)
posouzení, zda jde „jen“ o
„regionální variantu“ (např. standardních
ekonomických teorií),
• 2)
hodnocení originality vzhledem k již
existujícím teoriím RR (teorie skupiny jádro–
periferie – základní --- časté „odvozeniny“)
14

15. B. Problém vzniku nerovností

problém z hlediska RP i pro TRR (explanace)
nebyl dosud uspokojivě vysvětlen
hl. příčiny: lze v zásadě rozlišit na:
1) vnitřní
(a) odlišná dispozice - soubor indiv.
schopností
• b) odlišná vůle, ambice, vize – které ovlivňují
míru využití schopností
15

16. Problém vzniku nerovností

• 2) vnější příčiny – rozdíly ve vnějším
prostředí - společensky podmíněné
rozdíly v možnostech seberealizace (např.
díky rozdílům ve spol. postavení, demokr.
X totalitní, systém, rozdílná pozice firem na
trhu),
• dále rozdíly dané heterogenitou vnějšího
prostředí (pův. FG, dnes stále více SG
faktory, např. pozice města/regionu v
sídelní struktuře a z toho vyplývající šance a
výzvy/ohrožení).

17.

• A. Smith (1776): „Rozdíl v přirozeném nadání
jednotl. lidí je ve skutečnosti mnohem menší než
si uvědomujeme. Velmi rozdílné nadání, které
zdánlivě odlišuje dospělé lidi různého povolání,
není v mnoha případech ani tak příčinou dělby
práce jako spíše jejím důsledkem. …..do 8 let
žádné rozdíly …pak začnou pracovat ve velmi
odlišných zaměstnáních…tehdy se ukáže různost
jejich schopností a ….postupně se prohlubuje (str.
17)
• ????.
17

18. Další příčiny vzniku rozdílů

• Četné kumul. mech. v mnoha sférách (možnost
akum. majetku a možnost jeho předávání (a to i
mezi generacemi) a dalšího rozmnožování
investováním,
• externí zdroje (úvěr, rizikový kapitál) snáze získá
úspěšná firma,
• selektivní migrace, resp. brain drain do
nejatraktivnějších oblastí pro výzkumné
pracovníky (např. obě Cambridge, Singapur)
apod.
• Používání cizího jazyka – výjezd- další zlepšení

19.

• Př.: nivel. mech.: přesun kap. do oblastí
s vyšší mírou zisku, což přispívá
k vyrovnávání míry zisku (př.?).
• Existence nerovností je však významným
podnětem společenského vývoje (signální
mechanizmus, potenciál pro změnu),
předpokl. pro územní dělbu práce a
specializaci
19

20. Velikost rozdílů záleží na:

• 1) Ex. význ. rozdíly v citlivosti spol. na reg.
disparity v různých sférách
• 2) rozdíly v možnostech společnosti
disparity v různých sférách ovlivnit.
• 3) konkrétní úsilí společnosti o snížení
(změnu) velikosti regionálních rozdílů.
• (Vx FDI, EAI, U, W-V4)

21.

• TRR - vysvětlení vzniku a vývoje rozdílů, ale
nedokáží předpovědět bud. vývoj regionu nemělo by být ani cílem
• RV, podobně jako vývoj společenský, není totiž a
priori determinován a bude vždy významně
závislý i na aktivitě aktérů schopných „způsobit
rozdíl“
• Smysl TRR by nemělo být hledání pevných
závislostí, které umožní přesnou predikci, nýbrž
stanovení hier. faktorů, vývojových tendencí,
procesů a aktérů, včetně míry jejich autonomie,
vazeb a pozice, ze které aktéři vnímají a
interpretují realitu (tj. jak funguje motor auta, ale už né kam auto pojede).

22. C. Divergence versus konvergence: věčná otázka?

• význam této otázky je spíše přeceňován a
navíc je různými autory chápán i velmi
odlišným způsobem.
• velký počet studií, ale různé výsledkykonverg. i divergence
• Výsledek záleží na celé řadě faktorů:
• Především záleží na povaze daného jevu
(nezaměstnanost, mzdy, HDP, daňové výnosy,
účast ve volbách, bytová výstavba, migrace,
porodnost, rozvodovost).
22

23. Divergence versus konvergence: věčná otázka?

• Různé ukazatele mají totiž nejen různou
variabilitu, ale především různou
reprezentativnost z hlediska postižení
tendencí RR
• největší variabilitu mají zpravidla ukazatele,
které měří rozdíly ve sférách, jež jsou
nejvíce podmíněny extrémními FG faktory
nebo kt. nejsou společností vnímány jako
nejdůležitější, respektive které se
bezprostředně obyvatel nedotýkají.

24.

• zda se jedná o regiony nebo státy s alespoň relativně
srovnatelnou úrovní socioekonomického rozvoje,
(tzv. konvergenční kluby), či naopak o územní celky
zásadně odlišné.
• závisí na řádovostní úrovni, na které je studie
prováděna, i na počtu sledovaných jednotek.
• Dále existují různá pojetí respektive definice
konvergence a divergence (blíže viz škola NEG).
• Zjištěné trendy také závisí na použitém indikátoru(??),
(příp. indexu), míry heterogenity nebo variability,
• dále na spolehlivosti a srovnatelnosti použitých dat
apod.
• V případě krize i na jejím charakteru, resp. hloubce:
zvětšily se nebo se zmenšily rozdíly v míře
nezaměstnanosti během globální krize?
24

25.

• ---- regionální rozdíly v ekonomické struktuře,
v tvorbě inovací či v produktivitě práce budou
zpravidla větší než například rozdíly ve výši mezd
(www.trexima.cz – reg. statistika ceny práce) či
v životní úrovni.
• Rozdíly v příjmech jednotlivců a domácností jsou
totiž zpravidla redukovány přes
regulační/redistribuční mechanismy ve společnosti,
zatímco např. v případě tvorby inovací převládají
spíše kumulativní mechanismy.
• agregátními/komplexní x dílčí ukazatele.
(průměrná naděje dožití ve věku nula nebo stupeň
urbanizace x rozdíly ve vybavení domácností
tabletem).
25

26.

• Významné je i časové hledisko:
• 1) délka (několik let, x desetiletí)
• 2) i zvolený časový úsek, neboť u nových
jevů má jejich prvotní šíření zpravidla
výrazně nerovnoměrný (selektivní)
charakter, zatímco později, díky
difúznímu procesu, dochází ke snižování
míry nerovnoměrnosti (např. internet v
domácnostech-dříve x dnes).

27.

• Principiální vliv na výsledky studia tendencí
regionálního rozvoje má i skutečnost, zda jsou
sledovány absolutní údaje o územní intenzitě
nebo zda jsou hodnoty relativizovány, například
podle počtu obyvatel nebo obyvatel ekonomicky
aktivních příslušných regionů.
• V prvním případě je velikost zjištěné
nerovnoměrnosti územní intenzity často extrémní
povahy, zatímco ve druhém případě je
nerovnoměrnost podstatně menší, neboť rozdíly
v intenzitě využití území jsou zmírňovány
rozdílnou hustotou zalidnění.
27

28.

• Konečně je třeba zdůraznit i skutečnost, že
existují i výrazné rozdíly ve sférách, které
jsou obtížně kvantifikovatelné, ale které
mohou podmiňovat i rozdíly v jiných
oblastech.
• Jedná se například o rozdíly v oblasti
společenské prestiže, slávy, moci, respektive
vlivu na chod společnosti.
• Hodnocení vývoje rozdílů v těchto sférách
bývá ve většině studií zcela opomíjeno, a to
zejména proto, že se jedná o obtížně měřitelné,
přesto však neméně důležité charakteristiky.
28

29.

• ----- celková nejednoznačnost studií
zaměřených na analýzu tendencí regionálního
rozvoje.
• I přesto, že v současnosti nelze tuto otázku
považovat za uzavřenou, je zřejmé, že neexistuje
ani jednoznačný trend ke konvergenci ani
k divergenci, ale v různých obdobích, v různých
sférách a na různých měřítkových úrovních
dochází k odlišnému vývoji.
• logická nutnost měnitelnosti v uplatnění obou
typů tendencí, neboť jednostranná dominace
každé z nich by dříve či později vedla
k degeneraci systému a k zastavení jeho
progresivního vývoje.
29

30.

• Složitost vysvětlení regionálního rozvoje spočívá
v integrální povaze společenského vývoje, (resp.
vývoje společnosti v prostředí),
• tj. ze vzájemné mnohostranné podmíněnosti
faktorů, mechanismů i aktérů regionálního
rozvoje.
• V případě aktérů se navíc výrazně projevuje
jejich aktivita, která není podmíněna jen
racionálními faktory, ale i faktory
emotivními.
30

31.

• Charakter regionálního rozvoje se mj. i díky
poměrně silným kumulativním mechanismům navíc
blíží situaci označované jako „motýlí efekt“, tj.
situaci, kdy i malá změna ve výchozích podmínkách
vede k velmi odlišným důsledkům (viz i „špatně
podmíněná matice“-meteorologie).
• Z integrální povahy rozvoje také mimo jiné vyplývá
i velká obtížnost a relativně malá úspěšnost
cíleného úsilí společnosti o jeho ovlivnění (x JV
Asie apod.).
• Dokladem může být i poměrně omezená úspěšnost
podpory zaostávajících regionů v rámci
31
regionální politiky.

32.

• Jakkoli se může zdát, že jsou tato dvě
tvrzení v určitém rozporu (motýlí efekt
versus malá úspěšnost intervencí státu),
• je možno tento zdánlivý rozpor
interpretovat také jako potvrzení
mimořádného významu spontánních
procesů a velké obtížnosti tyto spontánní
procesy „uměle“ „shora“ ovlivnit nebo
vytvořit (viz např. teorie pólů růstu).

33. D. Aktér versus struktura – základní dilema sociálních věd aneb kdo za to může

• otázka, do jaké míry mohou jednotlivci a další
aktéři působící v daném regionu ovlivnit svůj
osud a do jaké míry je jejich život determinován
vnějšími podmínkami (viz např. geografický
determinizmus x voluntarizmus).
• dříve vztah struktura–aktér (př. obou??) chápán
jako antagonistický dualismus
• není dosud vyřešeno, ale došlo k „přiblížení“
struktury k aktérovi, tj. zdůrazňování
oboustrannosti vztahu struktura–aktér.
33

34. „Kdo za to může?“

• 1) (neo)marxistické/strukturalistické přístupy – nerovné
rozdělení moci ve společnosti a v ekonomice, čili příčinou
je nevýhodná pozice v národním či globálním systému a z
toho vyplývající specializace (příčinou zaostalosti je v
zásadě vykořisťování někým jiným)
• Původně – příčina v odlišné odvětvové specializaci, dnes
odlišná specializace v rámci odvětví
• fatalizmus x dynamika vývoje JV Asie, Irsko,
gapminder…
• 2) neoliberální a institucionální přístupy - záleží
primárně na měkkých faktorech – kvalita lidských zdrojů,
know-how, institucionální rámec, sociální kapitál, kvalita
podpůrných politik, celková atmosféra….
34

35.

„Kdo za to může?“
• Samotná iniciativa aktéra, intenzivní interakce,
spolupráce a důvěra není zárukou úspěchu za
všech okolností.
• Úspěch podmíněn i okolnostmi „vnějšími“,
strukturálními (např. existence a kvalita školství,
intenzita informační výměny daná relativní polohou
vzhledem ke zdrojům informací, turistická
atraktivita nebo naopak atraktivita pro talenty atp.).
• Časové hledisko….
• ?????
35

36. Možné otázky ke zkoušce

• Možnosti klasifikace TRR
• Otázka konvergence vs divergence.
36