5.4 Multimediální instalace, interaktivní instalace, rozšířená realita a virtuální realita (CAVE & HMD)

5.4.1 Světlem a projekcí ztvárňovaný prostor

5.4.5.1 CAVE (Cave Automatic Virtual Environment)

33.33M

Categories:

software

art

Digitální umění a nová média

1. Digitální umění a nová média (13)

Aleš Svoboda

2. Pohlcení a odstup

3. 5.4 Multimediální instalace, interaktivní instalace, rozšířená realita a virtuální realita (CAVE & HMD)

5.4 Multimediální instalace,
interaktivní instalace,
rozšířená realita
a virtuální realita
(CAVE & HMD)

4. 5.4.1 Světlem a projekcí ztvárňovaný prostor

5. Rafael Lozano-Hemmer (*1967, Mexiko)

- elektronický umělec, vyvíjí interaktivní
instalace jako průnik architektury
a performancí
- zaměřuje se na tvorbu děl s veřejnou
účastí, zapojuje robotiku, počítačové
kamerové systémy, sítě
- kinetické plastiky a reagující prostředí,
video instalace a fotografie
• 2007: oficiálně reprezentoval Mexiko
na Benátském bienále (Palazzo Soranzo)

6.

Rafael Lozano-Hemmer s Willem Bauerem a Susie Ramsay: Displaced Emperors
(Relational Architecture #2), 1997

7.

Rafael Lozano-Hemmer: Vertical Elevation (Relational Architecture #4),
1999-2004, online interfejs a instalace

8.

Rafael Lozano-Hemmer: Vertical Elevation (Relational Architecture #4),
1999-2004, online interfejs a instalace

9.

Rafael Lozano-Hemmer: Vertical Elevation (Relational Architecture #4),
2002

10.

Erwin Redl: Shifting, Very Slowly, 1989–99

11.

Erwin Redl: Matrix II, 2000–03
světelná instalace z LED-diod, proměnlivé rozměry, Riva gallery, New York

12.

Erwin Redl: Matrix IV, 2001
Instalace z LED-diod,
Brooklyn Bridge Anchorage,
New York, 15 x 15 x 6 m

13. 5.4.2 Multimediální instalace

14.

Nam June Paik: King Rameses, 1991

15.

Marina Abramovičová
(*1946, Bělehrad, Srbsko, Jugoslávie)
– performerka
– vztah s publikem, otázky tělesnosti
a možností vědomí

16.

Marina Abramovic: Becoming Visible, 1993, videoinstalace

17.

Fabrizio Plessi: Liquid Time, video plastika, 1993, celek a detail

18.

Nam June Paik: Ležící Buddha, 1994
2 barevné televize, 2 CD přehrávače, 2 původní Paikovy CD disky,
plastika buddhy, 51 x 61 x 36 cm

19.

Nam June Paik: Electronic Superhighway – Continental US, 1995
47 kanálů a videoinstalace s uzavřeným okruhem s 313 monitory, neony
a ocelová konstrukce; barva, zvuk, asi 45 x 1000 x 120 cm

20.

Pipilotti Rist
(*1962, Grabs, Sankt Gallen, Švýcarsko)
– videoumělkyně
– otázky genderu, sexuality a tělesnosti

21.

Pipilotti Rist: Sip my Ocean, 1996, videoinstalace

22.

Yang Fudong: Měsíc dnes v noci, 2000, videoinstalace

23.

Tony Oursler
(*1957, New York, USA)
– multimediální umělec
– instalace, oživování objektů tvářemi

24.

Tony Oursler: The Influence Machine, 2000
mlhovač, video, zvuková aparatura

25.

Tony Oursler: Pod vodou (Modrá/Zelená), 2004, videoinstalace

26.

Gary Hill: Maják, 1990

27. 5.4.3 Interaktivní instalace

28.

Luc Courchesne: Portrét č. 1, 1990
interaktivní videoinstalace

29.

David Rokeby
(*1960)
– kanadský umělec
Giver of Names (Dárce jmen), 1991—dosud
– „poetizace“ umělé strojové inteligence
– fascinace AI, její přesah do sémantiky
– počítačový systém, který se snaží
pojmenovat objekty na základě jejich
popisu
– instalace sestávající z prázdného
podstavce, videokamery, videoprojekce
a počítačového systému
– divák klade na podstavec předměty

30.

– projekce ukazuje mnohoúrovňové analytické
procesy (analýza obrysu, dělení na
izolované části, barevná analýza,
strukturní analýza)
– počítač se snaží samostatně dojít
k patřičným závěrům

31.

David Rokeby: Dárce jmen, 1991–současnost.
Interaktivní digitální instalace, software na zakázku

32.

Jeffrey Shaw: The Legible City (Manhattan)/Čitelné město, 1989

33.

Tři pohledy na The Virtual Museum / Virtální museum Jeffrey Shawa, 1991,
interaktivní instalace elektronických obrazů – vývoj z dřívější práce
Alice´s Rooms / Aličiny pokoje (Popp)

34.

Jeffrey Shaw: The Distributed Legible City, 1998

35.

Monika Fleischmann (1950)
Wolfgang Strauss (1951)
a Christian-A. Bohn
Liquid Views, 1993
– instalace s tématem zrcadlení
– virtuální nádrž vody v podobě obrazovky
zapuštěné do podstavce
– pokud se divák nahne nad „hladinu“, uvidí
svůj odraz a dotyky na povrch způsobují
rozvlnění obrazu, které rozbíjí obraz
– transformuje tělesnou zkušenost do
virtuálního světa

36.

Monika Fleischmann, Wolfgang Strauss a Christian-A.Bohn: Liquid Views,
1993

37.

Toshio Iwai: Piano – As Image Media, 1995
Audiovisuální instalace.(Wands)

38.

Charles Csuri: John Glenn, 1998 (Interaktivní VRML dílo) (Spal)

39.

Mathieu Briand: SYS*05.ReE*03/SE*1\MoE*2-4, 2004
(zvuková instalace, „Spirála“,

40.

Toni Dove
- multimediální umělkyně působící v New
Yorku
- od raných 90. let vytvořila řadu
hybridních představení spojujících film,
instalace a experimentální divadlo; v
instalacích ponechává čitelný příběh, ale
vtahuje diváka do aktivní role při
vnímání filmu
- Artificial Changelings (1998) se zabývalo
nárůstem konzumerismu v 19. století

41.

- Druhou částí trilogie byla Spectropia
(1999—2002), ve které pokračovala
v šetření podvědomí kapitalistické
společnosti v raném 20. století; zabývala
se tu strukturou odložené odměny a
nesplněných přání konzumenta; děj
umístila do New Yorku 30. let po krachu
burzy i do města 21. století

42.

Toni Dove: Artificial Changelings, 1998

43.

Toni Dove: Spectropia, 1999–2002

44.

Grahame Weinbren: Frames (Rámy), 1999
Tříkanálová interaktivní filmová instalace pro dva uživatele, počítač,
laser-diskové přehrávače, periferní zařízení proměnlivých rozměrů

45.

Perry Hoberman, Timetable, 2000

46.

Diane Fenster: The
secrets of the
Magdalen Laundries
(detail), 2000.
Fotoinstalace,
barevný sublimační
digitální tisk a 50
x 60 cm polaroidové
snímky převedené na
prostěradlo

47.

Eduardo Kac: Tah 36, 2002–04.
Transgenetická instalace
s digitálním videem

48.

Dan Collins: Return to the Garden, 2003
Síťová videoinstalace s plastickými prvky (Wands)

49.

Jeremy Gardiner: Purbecké jasné roky, 2002
Vnořené (imersivní) virtuální prostředí s velkoplošnou interaktivní
projekcí

50.

Jeremy Gardiner: Jaro a zima – Purbecké jasné roky, 2003.
Digitální snímek sejmutý z 3D interaktivního virtuálního prostředí

51.

Jeremy Gardiner: Jaro a zima – Purbecké jasné roky, 2003.
Digitální snímek sejmutý z 3D interaktivního virtuálního prostředí

52.

Bonnie Mitchell, Elainie Lillios a Greg Cornelius:
Experiential extremism, 2003–04
Interaktivní audiovisuální instalace, 6 x 9 m (Wands)

53. 5.4.4 Rozšířená realita

54.

Rozšířená realita (Augmented reality, AR)
– označení používané pro reálný obraz
světa doplněný o počítačem vytvořené
objekty (např. budovy nasnímané
fotoaparátem v mobilním telefonu jsou
následně obohaceny o další informace
o daném objektu).

55.

• 1992: Tom Caudell razí pojem rozšířená
realita (Augmented Reality), když se jako
zaměstnanec firmy Boeing účastní projektu
jak zjednodušit montáž velkých svazků
elektrického vedení v letadlech pomocným
dělníkům.

56.

Masaki Fujihata: Global Interior Project, 1996

57.

Knowbotic Research: 10_DENCIES, 1997-99
(Vizualizace nevizuálních dat)

58.

Bill Seaman a Gideon May: The World Generator/The Engine of Desire,
c. 1995–dodnes

59.

Asymptote: Fluxspace 3.0, 2002

60.

• Steven Feiner, profesor na Columbia
University, průkopník AR, autor prvního
článku o AR prototypu – KARMA (Knowledge-
based Augmented Reality Maintenance
Assistant), společně s Blair MacIntyre
a Doree Seligmann
• 1991-92: L. B. Rosenberg – vytváří jeden
z prvních AR systému: „Virtual Fixtures/
Virtuální vybavení“ (práce pro Armstrongovy
laboratoře armádního letectva); první
studie o možnostech zvětšení lidského
výkonu AR systémy

61.

• 1992: Mark Billinghurst a Daniel Wagner –
zavádějí AR do mobilních telefonů;
vyvíjejí první marker tracking systems
pro mobilní telefony a PDA
• 1994: Julie Martin vytváří první divadlo
rozšířené reality (Austrálie)
• 1998: Bruce H. Thomas a Wayne Piekarski
vyvíjejí „Tinmith systém“. Společně se
Steve Feiner a jeho systémem MARS jsou
průkopníky venkovní rozšířené reality
• 2009: Wikitude a AR Toolkit – rozšířená
realita pro browsery

62.

Jeffrey Shaw: Zlaté tele, 1994

63.

Masaki Fujihata: Beyond
pages, 1994
Multimediální instalace,
4 x 5 m

64.

Masaki Fujihata: Beyond pages, 1994
Multimediální instalace, 4 x 5 m

65.

Jesse Gilbert, Helene Thorington a Marek Walczak s Hal Eager, Jonathanem
Feinbergem, Markem Jamesem a Martinem Wattenbergem: Adrift, 1997-2001

66.

Marko Peljhan, Carsten Nicolai a Canon Artlab: Polar, 2000

67. 5.4.5 Virtuální realita

68.

Přesná kopie řídící místnosti střediska jaderné elektrárny
sestavené jako vyučovací nástroj v Bugey

69.

• 90. léta 20. století
umělecké dílo vystupuje z plochy
obrazovky do virtuální reality (VR)
• Předpoklady
– simulace pro armádu a letectví
– 3D prostor na plochých obrazovkách
– umělecké instalace
– interaktivita

70.

• CAVE prostředí (Cave Automatic Virtual
Environment; „duté prostředí“)
– vytvořeno skupinou EVL na universitě
v Illinois, 1992
• HMD (Head Mounted Displays, přilba
s displeji) – vytvořeno v NASA, 1984;
následovány myšlenky Ivana Sutherlanda
(1968) a H. Mortta (1960)

71.

HMD
CAVE

72.

Peter D´Agostino: VR/RV: A Recreational Vehicle
in Virtual Reality, 1993

73.

Brody Condon
a Shih-Chieh Huang:
DERESFX.KILL
(KARMAPHYSICS.5.0AMP),
2003. Elektronika na
zakázku, nalezené
objekty, modifikace
hry (Unreal 2003),
244 x 122 x 122 cm

74. 5.4.5.1 CAVE (Cave Automatic Virtual Environment)

75.

Jeffrey Shaw: EVE (Extended Virtual
Environment), 1993

76.

Jeffrey Shaw: Place, a user´s manual, 1995

77.

Agnes Hegedüs: Memory Theater VR, 1997

78.

Tamiko Thiel a Zara Houshmand: Beyond Manzanar, 2000

79.

Luc Courchesne: The Visitor – Living by
Numbers, 2001 (Pasolini – Teoréma)

80.

José Carlos Casado a Harkaitz Cano: Pandořina skříňka (znovu
navštívená).v03, 2001. Interaktivní videoinstalace

81.

Victoria Vesna: Nano, 2004

82.